25.9.2022- A začala nám
sezóna honů :o) Fascinuje mě, jak univerzální "Deika" je
- jeden víkend všestranky, výstava a druhý víkend hon, kde taky exceluje. Baví
mě sledovat, jak ji některé věci baví a jiné ne. Baví mě, jak se s přibývajícími
zkušenostmi mění její chování na honech. Jednoduché věci jí úplně nejdou (aport
kachny na krátkou vzdálenost z vody), ale při dohledávce postřelené kachny v
rákosí (kterou v nácviku taky úplně nemiluje) vydrží nekonečné minuty, dokud tu
kachnu prostě nenajde, a to i na velké vzdálenosti.
První letošní kachní hon jsme si užily v HS Čelákovice. Deika už
se od večera těšila, cože za akci nás zase čeká, když si chystám flintu a zelené
venkovní oblečení. Nemohla dospat a ráno už s dobrou náladou chtěla hned po
snídani nastupovat do auta, abychom už konečně vyrazily na cestu. Dobu před
nástupem trpělivě vyčkávala a když začala první leč na pískovně, seděla a
rozhlížela se, kde spadne zvěř, pro kterou by mohla jít. Prohledávala hladinu a
přilehlé břehy a když se začalo střílet, ihned běžela za mnou, sednout si na
stanoviště vedle mne a čekala... Bylo krásné teplé slunečné ráno a kachny sice
létaly postupně a opakovaně nalétávaly nad nás, ale my střelci si tentokrát
vzali slepé náboje :o) Nevadí, na další leče jsme se přesouvali pránem za Labe a
tuhle část máme tuze rády - slepá ramena Labe jsou parádním místem pro práci
psů, i když letos chybí voda, a tak se musí prodírat spíš bahnem a o plavání se
moc mluvit nedá. Ve třetí leči Deika využila svou chytrost a šla se podívat tam,
kde padají rány (protože tam je logicky i zvěř). Po chvíli doběhla celá šťastná
s kachnou v mordě :o) Dohledávky byly potřeba na různých místech v bahně, na
přilehlé louce i na protějším břehu. Když jsme čekaly a dlouho nic neletělo,
přešla si přes vodu a schovala se do rákosu - aby to měla blíž, kdybychom něco
střelili a taky, že prostě ví, že je bílá a je moc vidět. Rozmanitosti a práce
bylo pro pejsky dost a byly to parádní dvě leče. Pak ještě opáčko pískovny, kdy
Deika chodila pro kachny křídlované doprostřed rybníka, který není zrovna
malý... Svou prací si zasloužila poklonu nejednoho střelce a domů jsme odjížděly
spokojené a unavené. Ovšem to moc dlouho nevydrželo - v neděli ráno by šla znovu
:o)) Děkujeme Jirkovi za pozvání!
V polovině září jsme se s holkama účastnily
důležité aktivity - doprovod svatebčanů Ondry a Domči na jejich velkém dni.
Novákovi jsou součástí Davaroni rodiny už dlouhou dobu a pro nás bylo ctí, že
jsme mohli být s nimi...
A poslední zářijový víkend jsme si zopákly s Deikou kachny v Čelákovicích.
Zase bylo nádherné sluníčko, i když jeho síla už byla o poznání menší. Stejné
terény ale přinesly úplně jiné příležitosti pro práci střelců i pejsků, když
nebudu počítat bahnitou vodu. V první leči se Deika ani nenamočila, ale aspoň
jsme zúročily tak pracně nacvičené klidy na stanovišti :o) A tak byla o to víc
natěšená na pokračování. I za Labem bylo o poznání méně zvěře, ale Deika přesto
zkoušela svou schovku v rákose a po druhé leči bylo hlavně potřeba najít
postřelenou kachnu v hustém, bahnem podmáčeném rákose. A já se dmula pýchou,
jakou dohledávku předvedla. Už jsme s Deikou sehrané a vím, že potřebuje čas.
Ale když dostane z mojí strany podporu a ví, že to dělá správně a že tam na ni
čekám, předvede skvělý výkon. Ve třetí leči se jí sice nechtělo na stejné místo
dvakrát a byla už úplně prokřehlá z ledové vody, ale zato přešla sama přes bahno
a šla vyhánět křídlované kachny z rohu ramene. Když nepomohlo, že hlásila, tak
do té zelené vody vlezla a kachny vyhnala. Ty ale letěly nízko, takže nebyla
možnost lovu. Nevadí, Deika svou práci předvedla bravurně. V poslední leči na
pískovně si zopakovala svou dalekou dohledávku do půlky rybníka, ale při cestě
ztratila směr a já ji na tu velkou vzdálnost nebyla schopná nasměrovat. Škoda.
Ale víme, co trénovat a myslím, že si to i tak opravdu moc užila. Opět děkujeme
za pozvání...
7.9.2022- srpen jsme
nakously páteční Mezinárodní výstavou psů na pražskému výstavišti,
kde setry posuzoval pan Formánek. Záměrem dneška byl zisk dalšího dílku ke zisku
granšampiona CZ, a tak byla přihlášená do třídy šampiónů. Pan rozhodčí začal v
plemeni velmi zostra a na nikom nenechal nit sochou. Deika ale obstála a získala
potřebný CAC... A tak nastoupila o CACIB jen s fenou
z mezitřídy a ze psů nezískal titul nikdo a Deika si doběhla i pro titul
BOB. Pěkný odpovídající posudek umocnil mou radost z výsledku. Bylo
sotva půl 10. a my čekali do 16 hod v tropickém vedru haly na odpolední soutěže.
Deika to naštěstí prospala, ale já byla celá propocená.
Do závěrečného kruhu nastupovala po celém dni znuděná Deika, ale přesto se
povedlo Katce Kollárové udělat krásné fotky v pohybu… Když kolem nás šel pan
rozhodčí Piskay a vybíral vítěze plemen do užšího výběru, Deika se málem udusila
kokinem, takže jak jsme tam naběhly, tak jsme zase vyběhly :oD Domů jsme
dorazily v půl 8, takže den to byl sice velmi úspěšný, ale tuze dlouhý… Děkuji
Lucce a irčankám za společnost a moc fajn den, bez vás by to nebylo ono!
Přestože jsme zbylé srpnové víkendy prožily mimo akcí s našimi pejsky, o zábavu
nebylo nouze… O víkendech jsme totiž slavili narozeniny kamarádky uprostřed
lesů, posuzovali zkoušky, výstavu, schůzovali… A především všední dny byly
věnovány důslednému a dopodrobna naplánovanému výcviku. Deiku totiž čekaly velmi
důležité zkoušky. A tak jsem vyznačovala a kapala barvy a po pár hodinách je šla
vypracovat… Tahala jsem vlečky, pořád někam odhazovala zvěř, párkrát jsme byly
na společném nácviku u Jarmily Pokorné, které moc děkuji za pomoc…
A na začátku září přišel náš čas sečíst vynaložené úsilí a ukázat, co jsme
všechno zvládly nacvičit. Než však začnu povídat o zkouškách, vezmu to trochu
obšírněji… Nikdy by mne totiž nenapadlo, že můj bláznivý nápad cvičit s
anglickým setrem na všestranky, bude reálný… Od loňska jsme sice nárazově
cvičily aport lišky a celkem to šlo, ale stejně - je to Angličan, že. Ale Deika
prostě miluje aporty a učit se novým věcem a jako správná hujerka se maximálně
snažila (když jsem na ni nepřenášela svou nervozitu z cizích lidí). Paradoxně na
zkouškách jsem vždycky v klidu a soustředím se pouze na to, abych jí to
nekazila. Jak jsem se ale odhodlala na zkoušky přihlásit a ještě k tomu na
Slovensku…?
Na jarním FT SKPS, jsem se náhodně dostala do diskuse na téma všestranky v
podzimním termínu. No začali jsme se špičkovat a já ze srandy přikývla, že
jasně, že budeme startovat. Ani jsem se nenadála a byla jsem vyzvána o zaslání
přihlášky a všech náležitostí… A tak přišel termín, který bylo nutné dodržet. Po
vyhraném MFT s pracovními tituly, o kterých se mi ani nezdálo, jsme začaly
výcvikem na vodní zkoušky, které jsme s moc pěkný výsledkem složili na začátku
července. Pak jsme pokračovaly disciplínami lesních zkoušek a občas zopákly něco
z podzimek a vodních. A najednou tu bylo září :-D Dovolená vybavená, jen menší „komplikací“ byli naši psí fanoušci - jela s
námi morální podpora ve formě Tecsinky a Gerdy. Přijely jsme o den dřív, protože
to je kus cesty, tak abychom byly na ten velký výkon vyspinkané dorůžova.
Všestranné skúšky stavačov pořádané Športovým klubom stavačov SK
jsme začínaly nástupem a rozlosováním na lesní disciplíny v Radošině. Moc
příjemná restaurace se ujala našeho zázemí a i organizátoři byli nesmírně milí.
Já se samozřejmě nejvíc bála první disciplíny, ale Deika mi ukázala, že není
důvod. Liška byla akorát velká a Deika s dobrou náladou lišku vzala a předpisově
přinesla, i když nácvik v ohrádce podstoupila jednou a ještě ne v předepsané
vzdálenosti od ní. No, prostě Deika. Pokračovaly jsme klidem na stanovišti a už
jsme přejížděli na ostatní lesní disciplíny, barvu atd. Počasí nám přálo, bylo
tak akorát teplo, polojasno a Deika pracovala nejlíp, jak dokázala. A já se
snažila jí to nekazit. No, povedlo se. První den jsme úspěšně ukončily, takže
maximální spokojenost… V pátek nás čekalo pole a voda v okolí Bernolákova. I když vím, že každé
zkoušky jsou specifické a vždycky můžeme vypadnout i na té nejmenší banalitě,
věřila jsem, že neděli už dáme. Jako vždycky nás potrápila ochota na hladině,
ale jinak Deika aportovala, hledala a ještě u toho byla veselá a těšila se na
další a další disciplíny. Celé dopoledne při nás stálo mimo zkouškového štěstí i
skvělé počasí pod mrakem a až odpoledne svítilo sluníčko víc než vydatně, když
jsme byly na vodě, takže to až tak nevadilo. Po závěrečném aportu ze mne spadl
velký kámen nervozity a Deika byla pořád připravená pracovat dál. Končili jsme v
pozdním odpoledni ve skvělé cukrárně, kde papírování zajistilo, že jsme
ochutnali skoro celou fantastickou nabídku místního zmrzlinového pultíku. Já v
průběhu obou dnů vůbec nesledovala naše výsledné známky, jen jsem byla
konsternovaná, jak hladce všechno probíhá a jak veselá Deika funguje a trochu
víc jsem se zapotila jen párkrát :o) Když nás v závěru vyhlašovali se 463
body na 3. místě i se zadáním titulu CACT,
nevěřila jsem vlastním uším… Naše tolikrát „poprvé“ a s tak obrovským úspěchem…
Deika tak k jarnímu CACT a CACIT z MFT přidala druhý Slovenský CACT ze
Všestranných skúšok stavačov... Děkuji všem rozhodčím za rady a přístup,
organizátorům za příjemné zkoušky a Evičke, Báře a Peťovi za fotky z akce... A
Deice za to, jaká je...
Dovolené nám ale ještě nekončila. V
sobotu jsme ráno vykoupaly kožíšek a po poledni už jsme byly ve výstavním kruhu
na Dostihovém závodisku na DuoDanube Bratislava. Deika byla
přihlášená po oba dny ve třídě šampiónů, i když jsem ji na Slovensko přihlásila
poprvé. V sobotu nás posuzoval rumunský Draganescu Marian a na cestu nám svítilo
sluníčko. Měly jsme s výstavním babincem perfektní načasování a parkovací místo
jsme hledaly spolu. Měly jsme kupu času na postavení stanu a zabydlení naší
sedmihlavé smečky :o) A když na nás přišla řada, Deika ještě nebyla unavená a
předvedla se moc pěkně. Skončila na druhém místě s krásným oceněním
Výborná 2, Res. CAC, Res. CACIB a já byla ráda za to, jak krásně se
předvedla i přes to, že měla za sebou dva náročné dny. Holky s irčánky dopadly
podobně, a tak jsme mohly vyrazit relaxovat na hotel. Byl to parádní večer plný
dobrot, povídání a pohody... Děkuju!!! V neděli jsme se probouzely s mrholením a postupem času a s blížícími se
kilometry k závodišti déšť sílil. Tentokrát jsme přijely brzy a zaparkovaly tak
snadno na parkovišti u vchodu. Než se nám podařilo postavit stan, byly jsme
promočené - díky bohu (tedy Lucce :o)) za stan! Čím víc se blížil náš čas, tím
víc pršelo... Venku u kruhu jsem navíc potkala Martinu s Fevinnem, která už byla
taky promočená... No, setři se měli vystavovat poměrně brzy a záhy poté
předpověď slibovala i sluníčko. A tak Fevinn nastupoval do kruhu s handlerkou
Inkou za doprovodu proudů vody. Naštěstí byl slovenský rozhodčí, specialista na
anglické setry, Jozef Pál velmi shovívavý a předvádění příliš neprodlužoval. Jak
obrovskou radost jsme s Martinou měly z vítězství ve třídě!! Po posouzení všech
psů se šlo hned o nejlepšího psa v plemeni a zde "Fevinn"
porazil velmi kvalitní konkurenci a vyběhal si tak výbornou 1, CAC, CACIB
- první, takže se stal i čekatelem Mezinárodního šampionátu krásy. Krátce nato
už jsme vbíhaly do kruhu my ve stejném složení, jako předchozí den. Tentokrát se
ale více líbila Deika a vůbec nevadilo, že byla úplně mokrá :o)) Jí navíc plně
vyhovovalo chladné počasí a rychlý průběh procesu v kruhu, a tak za krátko
odcházela se shodným oceněním, jako dostal Fevinn - výborná 1, CAC, CACIB!!
Deika tak získala potřebný první titul pro to, aby se stala čekatelkou
Slovenského šampionátu krásy :o)) No ale posuzování ještě neskončilo a Deikuška
si za krátko odnesla i Best of Breed!! Provazy deště neustávaly,
ale nám s Deikou to nijak nevadilo. Celé posuzování nám sedlo a byly jsme
nadšené, že jsme to měly rychle za sebou. Déšť nám totiž přináší štěstí -
poslední lijavec ve Slovinsku dopadl shodně, takže od teď už si asi budu přát
jen déšť na venkovní výstavy :o))) Jen teda nemám žádnou fotku z kruhu.
Po chvilce už šly do kruhu irčani, kde i holky skvěle zabodovaly, a tak jsme
čekaly do závěreček, přestože cesta před námi byla daleká. Brzy samozřejmě
přestalo pršet :o) Tecsinka vylezla z boudičky a šla si vyhřívat kožíšek a Deika
naopak využila možnosti lehnout si do promočené trávy. Obě tedy byly maximálně
spokojené a Gera si šla dobrovolně vyzkoušet spaní v kennelce. My trávily čas
povídáním a probíráním holčičích záležitostí - no prostě bezva den. Na odpolední
soutěže už pařilo sluníčko o sto šest a než na nás přišla řada, oschla i tráva.
Do závěrečného kruhu se Deice nechtělo. Stála krásně, ale pohyb už byl unavený a
neochotný - ale není se co divit po tolika náročných dnech... Obrovskou radost
jsme ale slavily záhy, kdy Hanka s Arnem vyhráli BIG1 a na vítězném stupínku jim
to moc slušelo... Po jejich proběhnutí v soutěži BIS už jsme začaly balit a
chystat se na cestu domů. Zase nám u toho svítilo sluníčko a byl to krásný
večer. Večer s přáteli, po báječných čtyřech dnech plných úžasně přátelské
atmosféry, skvělých lidí a fantastických výsledků. A to všechno má z mojí strany
jediného jmenovatele - Deika <3 Děkuju...
No a Deikušce přibyla kupa fotek z letošního léta ve "Fotogalerii
Deiky" <3 Děkuji za ně Katce Kollárové, p. Hájkovi a z parádního výcviku na
Slovensku super fotky od Klárky :o)
27.7.2022- Červenec utekl
mrknutím oka. Zážitků jsme zase nasbírali pěknou řádku, a tak to psaní bude zase
dneska na dýl :o)
Hned první červencový víkend jsme vyrazily s Luckou a irskýma holkama na
Národní výstavu psů do Klatov. V předpovědi byl další horký letní den, a
tak jsem byla vděčná za Lucčino stanové zázemí, kam nás vzala pod křídla.
Angličtí setři šli naštěstí jako první z celého posuzování, takže jsme měly brzy
hotovo. "Deika" si ve třídě vítězů vyběhala krásnou výbornou 1, CAC, následně Národní vítěz a BOB, takže
jsme stejně čekaly do závěreček. V mezičase jsme trávily den povídáním s
přáteli, nakupováním a nic nám nechybělo. Lucka si odběhala do kruhu s Arinkou a
Medynkou a odpoledne se blížilo. Horko ve stanu bylo snesitelné a Deika celý den
prospala. V závěrečných soutěžích nás také posuzovala paní Brůžková, a protože
už v kruhu viděla většinu ohařů, kteří byli dneska přihlášeni, výběr nebyl
příliš dlouhý. Deice se moc běhat nechtělo, ale přesto zaujala a získala
nádherné 5. místo v 7. FCI skupině a stala se tak BIG 5! Ještě závěrečné focení na bedně a mohly jsme vyrazit domů... Teda až po
sérii focení s růžovými poháry, které jsou nepřekonatelné <3
Moc děkuji Lucce za pomoc, společnost, azyl i odpolední koupačku v parádním
lomu... A taky za fotku - za ty profi děkuju Katty :o)
Uplynulé skoro dva měsíce jsme se intenzivně věnovaly výcviku na Zkoušky z
vodní práce. Deika vodu miluje, běhat v ní je obrovská zábava a vůbec
nejlepší jsou podmáčené louky, kde se dá směle řádit. Ale její láska k plavání
je slabší, než by bylo třeba :o) Jakmile v disciplíně hraje jakoukoli roli zvěř
(ať už živá nebo aport), přetrhla by se. Ale "jen tak" chytrý setr prostě
nedělá. No nic, natrénováno bylo maximum, co šlo. Velmi pomohly nácviky v
Kosičkách i četné rady od Radka, kam jsme pravidelně jezdily každý týden. A den
D nastal druhou červencovou neděli. Přihlásila jsem Deiku na ZVP do Čelákovic
doufajíc, že si vzpomene, že sem jezdila loni na hony na kachny :o) Obě jsme
byly od rána úplně v pohodě a nerozhodil nás ani nechladnější den za poslední
dobu :o) Vylosovaly jsme nejprve hlubokou vodu a první šel na řadu aport z
hluboké vody. To se Deice líbilo, a tak nebyl jediný problém. Následovala moje
obávaná ochota, ale štěstí v neštěstí Deice na hladinu přineslo zvědavou lysku.
Deika si tedy vyplavala pro mne krásnou trojku. A mohlo se jít na rákos...
Nejprve pro nás horší nahánění, také provázeno velkým štěstím a následně při
dohledávce se s aportem rozběhla ke koroně, takže jsem na ni musela zavolat a
přišla ke mně tedy z boku, už se nesrovnala na předsednutí a než aby kachnu
pustila, vzala jsem ji dřív - tedy druhá troječka - tentokrát tam, kde jsem ji
nečekala :o) No a zbýval klid na stanovišti... A já Deice věřím, i když je to
lovecký blázen "zkažený" honama... Takže na volno a s přehledem krásná práce, i
když pejskové okolo byli hlasití a nervózní, střílelo se opravdu hodně a
disciplína se zdála delší, než měla být :o) No, dopadlo to skvěle... Jsem na nás
moc hrdá... Další složená zkouška s perfektním výsledkem - I. cena, 91
bodů (ze 100).
Moc děkuji Deice za trpělivost a snaživost, Radkovi a Mišce a OMS HK za možnost
cvičit a Jirkovi za podporu... Byl to pro mne významný zážitek a mezník...
Za fotky moc děkuji Růžence, Jirkovi a Radkovi.
V polovině července jsme pak vyrazili na oslavu 2. narozenin
našich štěňátek z "vrhu F". Opět jsme se sešli v hojném
počtu, tentokrát nás moc těšila i přítomnost Fevinna ze Slovenska a Fareola, ale
samozřejmě děkuji všem zúčastněným! Užili jsme si parádní odpoledne, které se
protáhlo až do nedělního rána. A dopolední vycházka pak taky stála za to! Moc
děkuji hlavně Novákům za péči, skvělé prostředí a že jsou... Že díky nim máme
takovou skvělou Davaroni rodinu a že se díky nic tolik scházíme... No a koho že
jsme si to užili? Přijel již zmíněný "Fevinn" s
Martinkou a Milanem a Matyldou, Fareol s Martinou a Martinem :o), "Fyiorea"
s Žanetou a Davidem a Milda přijel s Bony - "starší ségroou Florey", protože ta
se na poslední chvíli rozhárala. Fior byl přítomen jen "virtuálně", ale byl
:o))) No a samozřejmě nesměli chybět všichni Novákovi, "Esca"
a Ashlee a taky my všichni se všema našima holkama :o) No, sranda byla...
Děkujeme, že jste přijeli, že jsme si mohli užít parádní víkend, super hry (ty
snad stihneme příště už v sobotu, aby si je zahráli všichni :o))) a doufáme, že
se příště uvidíme i s ostatními...
Zatím jen pár mobilovek pro dokreslení situace a super fotky budou následovat
později...
Poslední červencový víkend jsme taky dlouho plánovali a těšili se za našimi
přáteli za hranice. Slovenský klub pointrov a setrov totiž pořádal
výcvikový víkend a protože jsme se spoustou členů SPKS strávili
mnoho dlouhých chvil už před dlouhými roky, rozhodli jsme se to letos zopakovat
a přátele opět navštívit. A samozřejmě spojit příjemné s užitečným. A když už
jsme měli podniknout tak dlouhou cestu, začali jsme už ve čtvrtek odpoledne,
pátek strávili kolem Trenčína a večer se přesunuli k Trnavě. Sobota a neděle pak
patřily vodním, polním i lesním disciplínám a "Deika!
byla neskutečná!!! V rákose naháněla jako nikdy předtím, aport lišky zvládla bez
mrknutí oka i z ohrádky a i když jí liška spadla do příkopu, absolutně ničeho se
nezalekla a bez povelu zareagovala sama tak, jako by to udělal zkušený pes.
Podotýkám, že lišku sice již v mordě měla, ale v ohrádce ještě nebyla :o) Před
odjezdem jsme zkusily ještě první vlečky s liškou a i když byla Deika po
dvoudenním aportovacím maratonu opravdu unavená, i tato první zkušenost byla bez
potíží. Procvičily jsme toho opravdu hodně ze všech různých zkoušek a já nemám
jedinou výtku, kterou bych mohla Deiku zkritizovat. Byla jednoduše skvělá.
Děkujeme Martinovi, Paťke, Jurajovi, Klárce i všem ostatním z organizačního
týmu, že jsme mohli být součástí a prožít takový bezva víkend. A děkuju Jirkovi,
Tecsince a Gerdě, že to s náma bez mrknutí oka zvládli, i když za celý víkend
nic moc nedělali. Teda... "Tecsinka" pár úkolů měla...
Třeba najít v řepě koroptvičku, ukázat výstavní předvedení a postoj a taky se
prezentovat s neobvyklým střihem srsti. A taky to zvládla skvěle... No, bohužel
nemůžu říct, že by v pondělí někdo dlouho odpočíval, už si na ty moje bláznivý
nápady asi zvykly a hned ráno byly připravené na další den...
Prozatím tady pár mobilovek. Ty super parádní fotky přibudou později do
fotogalerie :o)
Červenec byl opravdu dlouhý, a tak jsme ještě stihly spoustu dalších aktivit...
Tady je pár fotek z našich dnů... Ranní běhání s Deikou, výcvik na vodu s Radkem
a v Kostičkách, vychajda s Dančou a Cecilkou, kdy samozřejmě Deika nemohla
vynechat hledání v zarostlé části kolem Jizery, a tak s Cecilkou předvedly
parádní spolupráci na bažantí slepičce :o) A pak ještě vychajda a koupačka u
Pardubic s Peťou a Jagem a taky kupa hledaček jen my samy tři. Děkuju, že můžu
<3
20.6.2022- Poslední jarní
měsíc letošního roku jsme opravdu nezaháleli.
Týden po Slavkově jsme vyrazily na výlet do Jizerek - zdá se, že letos se stanou
naší nejnavštěvovanější destinací :o)) Užily jsme si bezva den v moc fajn
společnosti, popovídaly, viděly zase nádherný kus Česka a nekonečné modro...
Obrovské poděkování patří Ivě s Ebbie.
Na konci května - opět v jediném propršeném víkendu v měsíci, se náš "výstavní
babinec" přesunul do Slovinska. Vyrážely jsme v sobotu chvíli po půlnoci a
přestože jsem rozhodně nebyly vyspané, energií jsme překypovaly. Těšily jsme se,
co nás čeká - především pro mne bylo Slovinsko vysněnou zemí, kterou jsem si moc
přála vidět. No, nakoukla jsem jen lehce pod pokličku, ale popořadě...
Celou 600 km dlouhou cestu, stejně jako celý den na výstavišti, lilo jako z
konve. Nikdy jsem nezažila výstavu, při které bych kruh sledovala ze stanu -
Slovinsko bylo tedy v mnoha ohledech poprvé :o)) Celý den jsme byly oblečeny v
kalhotách a mikině nebo bundě a jen na těch pár okamžiků do kruhu ze sebe
udělaly dámy :o) U anglických setrů nám změnili ráno rozhodčího - chorvatská
národnost i neznalost jména pana rozhodčího pro nás zůstala shodná. V plemeni
nás nastupovalo 8 jedinců rozličných jmen, Deika jako poslední ve třídě
šampiónů. Všichni předchozí odcházeli z kruhu bez titulu, a tak napětí lehce
stoupalo. Naštěstí jsem do kruhu neviděla moc dobře vzhledem k poloze stanu vůči
umístění našeho kruhu uprostřed výstaviště a holky mne informovaly jen zběžně.
Do kruhu jsme vběhly přímo ze stanu a panu rozhodčímu se rozzářily oči. S
nadšením mi děkoval, že jsem konečně přivedla "anglického setra". Oběhly jsme
deštivé kolečko, letmo si Deiku prohlédl a už diktoval všechny potenciálně možné
tituly. A tak jsme nestihly ani pořádně zmoknout a odnášely si tři kartičky s
oceněním Výborná 1, CAC, CACIB, Nominace na Cruft's 2023 a BOB. Po všech plemenech 7. FCI skupiny se u nás v kruhu ještě soutěžilo o
nejlepšího ohaře, a tak jsme zanedlouho naběhly ještě tam. Dlouho jsme čekali na
ostatní soutěžící, kdy Deika celou dobu krásně stála a až se šlo "naostro", tak
už ji to nebavilo, a tak jsme hned vypadly z kola. Já ale byla nadšená a navíc
potěšená slovy pana rozhodčího. I holky s irčánky získaly moc pěkná ocenění, a
tak byla sobotní mise splněna a my mohly vyrazit na hotel. Lucka opět vybrala
nádherný maličký hotýlek uprostřed hor, a tak jsme se po cestě kochaly jezerem
Bled i výhledy při stoupání do kopců nad jezera. Krátce po ubytování přestalo na
hodinku pršet, čehož jsme využily a okamžitě vyrazily zkoumat krásy okolí. Nejen
neskutečně nádherné hory, panoramata a venkovská příroda nám stály vstříc, ale
také moc příjemní obyvatelé vesničky, kteří byli nadšeni našimi pejsky a měli
zájem si povídat, cože se tu v okolí děje, že jsme vyrazily cestovat s tolika
psy. Hodinové poznávání okolí však rychle uteklo, a tak jsme spěchaly zpátky,
aby nás nechytil déšť. Den jsme zakončily báječnou večeří, kdy hotelový servis
byl nepřekonatelný... Stejně božsky začala i neděle - nejprve nádherná procházka do stejných
luk, jako večer... Mraky byly milosrdné a ukázaly nám kousek monumentálních hor
z okolí... Ale ne moc, abychom si nemyslely... Skvělá barevná snídaně a už jsme
se balily na výstaviště... Tam nás na rozbahněném parkovišti vítal opět liják -
my už si asi zvykly, takže to nevadilo. Průběh vystavování byl shodný se
sobotou, jen výsledky lehce jiné. Tak jako tak, i v neděli si Deika odnesla Výbornou 1, CAC. Taktéž holky s irčany získaly potřebná ocenění a než
Hanka odběhla čestné kolečko v závěrečkách s Cherrynkou, já se pokusila vystát
frontu na šampionáty. Bohužel, administrativa byla neskutečně zdlouhavá, a tak
jsme raději vyrazily domů a šampionáty vyřídily online. No a dneska Deika
obdržela poštu a pyšní se novým titulem Šampión krásy Slovinska <3 Jak jsem již zmiňovala, Slovinsko je mou srdeční záležitostí, takže nejde
jen o ten šampionát, ale o ten zážitek, vzpomínky, symboliku... A moc doufám, že
se sem ještě brzy vrátíme, protože jsem z této nádherné země viděla opravdu
malinký kousek... Za výlet do Slovinska letí největší poděkování Lucce s Hankou, protože to
byla zase parádní jízda! A i holkám moc gratuluji k úspěchům a zisku nových
šampionátů :o)
Den jsme si dali pauzu a od úterý do neděle
jsme vyrazili dovolenkovat do Beskyd, tedy konkrétně na Pustevny. Nepřekonatelně
nádherné ubytování v bungalovu na Pustevnách s úžasným výhledem, na samotě a v
tichu, obklopeni lesem, dával na první pohled znát, že to bude parádní týden. A
taky že byl! Byli jsme se podívat na Radhošti a taky na Radegast, navštívili
jsme Čertův mlýn, Stezku Valašku a taky Skanzen v Rožnově pod Radhoštěm.
Nechtělo se nám domů nikomu. Jen v sobotu lehce pršelo, ale každý ten den byl
něčím výjimečný a úžasný... Nicméně po příjezdu domů byly holky nadšené, že
následuje pondělí a ony mohou celý den prospat :o)))
A aby nebylo těch výletů málo, minulý víkend jsme prožily na Třebíčsku.
Výletovaly jsme kolem vodní nádrže Dalešice a taky kolem řeky Oslavy. Oba dny
byly velice horké a holkám dávalo počasí zabrat, přestože jsme měly k dispozici
vodu a mohly se zchladit. Neděli jsme tak zkrátily a raději vyrazily domů,
abychom si stihly odpočinout. Však není všem dnům konec, každý den nás láká na
nové a nové cesty a výlety a my nenecháme tyto výzvy zahálet...
14.5.2022- Horkou sobotu si
za oceánem střihla Mia s Kentem na loveckých zkouškách Field test,
kdy Vizsla Society of Ontario pořádal dva běhy v jeden den. Kent
byl dobře naladěn, a tak oba běhy zvládl skvěle i přes teplé slunečné počasí.
Rozhodčí i ostatní soutěžící Kentův výkon velice chválili, především jeho
kvalitu nosu a profesionalitu při hledání. Dopolední běh zvládli na parádních 89
bodů a odpolední ještě lépe - 94 bodů z maximální STOvky... Jeden hotový "leg" z
loňska ještě přidal ke dnešním dvěma úspěšným a stal se z něj FIELD DOG -
tedy nově
Lancelot First In Line FD!!!
Mám OBROVSKOU radost a hrdé chovatelce, majitelce, výcvikářce i vůdkyni a
handlerce v jednom Mii srdečně gratulujeme! Kent je vnuk naší báječné "Tecsinky" (šampionka
práce i krásy ČR Editions Secret For Davaroni <3 ). Jsem velice hrdá na to, že
Kent její geny takto skvěle zdědil a díky práci Mii je takto krásně rozvíjí a
společně se prezentují v tom, co jej (a vlastně už je oba) tolik baví... Jsem
hrdá na to, že dokazují, že i čistě výstavní linie anglických setrů opakovaně
dokazuje, že mohou být krásnými a současně šikovnými loveckými psy... Děkuji za
to!
13.5.2022- Minulou sobotu
jsme se na XXV. Klubové výstavě MSKAOve Slavkově u Brna
jako již tradičně sešli s majiteli našich štěňátek z "vrhu F".
Tady jsme se potkali poprvé před třemi lety všichni dohromady a věřím, že se nám
tato krásná tradice udrží i do dalších let... Tentokrát jsme měli přihlášené tři
želízka v ohni - "Fleura", "Fyioreu"
a "Deiku". K tomu nás přijela podpořit Florea s
kamarádkou Bony, maminka Esca s tetičkou Ashlee a během dopoledne se ukázal taky
brácha Fareol Ninfeo. Z výstavy jsme si všichni tři odnesli opravdu krásný
posudek a nějaké ponaučení pro příště - na čem zapracovat, aby se nám pejskové
předvedli ještě lépe. A výsledky?
Fleur - velmi dobrý 3
Fyiorea - velmi dobrá 1
Deika - výborná 2, Res. CAC
Mimo vystavování jsme si užili kupu společného času, povídání a pejskové se
parádně proběhli po golfovém hřišti. Ještěže pršelo, protože taková smršť psů by
se golfistům asi nelíbila :o))
Moc děkuji všem, kdo dorazili, stejně jako ostatním, kteří na nás mysleli
alespoň z domova a fandili nám. A těším se na setkání za měsíc :o)
Za super fotky děkuji Mildovi!
A za tyhle moc děkuji Míši Přibáňové...
27.4.2022- duben utekl jako
voda a když si vzpomenu, co jsme všechno prožili, opravdu nezahálíme... Druhý dubnový víkend jsme vyrazily s Luckou a Hankou za dobrodružstvím do
Salzburku - tedy na dvoudenní Mezinárodní výstavu psů do
Rakouska :o) Se skvělou společností bylo o zábavu postaráno. "Deika"
byla na oba dny přihlášená do třídy otevřené k pro mne neznámým rozhodčím. V
sobotu jsme trošku nestíhaly příjezd - po cestě nás potkalo několik sněhových
vánic a ještě podrobná kontrola u vstupu do výstaviště výrazně zpomalovala
příchod ke kruhu. Všechno jsme nakonec stihli a Deika se aspoň nestihla nudit
:o) Soutěžila ve velké konkurenci a získala nádherné ocenění ve třídě otevřené -
výborná 1, CACA, Res. CACIB. Nechtěla stát, byla nesoustředěná, ale asi
vycítila nepohodu ze mne, takže se nebylo čemu divit... Počkaly jsme, až se
odvystavují irčánci, holky byly také úspěšné, a pak jsme vyrazili do hor -
hledat zamluvené ubytování. Hotel byl vskutku nádherný, na klidném místě a moc
jsme si pobyt všichni užili.
Ráno jsme hojně posnídali a zase vyrazili směr výstaviště. Tentokrát nám změnili
rozhodčího, ale zůstali jsme u statusu - pro nás neznámý :o) Konkurence byla
více-méně shodná se sobotou, ale Deika se předváděla výrazně ochotněji a
energičtěji než předchozí den. Také to bylo hned poznat na hodnocení - získala
výborná 1, CACA, CACIB, Alpensieger a BOS!!! Odnášely jsme si tedy nejen
příjemný zážitek, velice milá slova pana rozhodčího na účet Deiky, ale také
kokardu a pohár! Z obou dní máme moc pěkné a dlouhé "posudky"
- děkujeme!
Pak ještě fandit holkám v plemeni a už jsme vyráželi domů. Celý víkend byl
jedním slovem BÁJEČNÝ!! Moc děkuju za skvělou organizaci a společnost Lucce a
Hance, za fotky a pomoc Romaně a Martinovi a taky jsem moc ráda viděla pár
přátel - po dlouhém čase zase na velké výstavě :o)))
Minulý víkend jsme pro změnu vyrazily na zkoušky. Po malém tréninku ve velkém
poli jsme si jely zaběhat na Mezinárodní field trial, který
pořádal Slovenský klub pointrů a setrů ve Veľkých Úľanech. Na
víkend zase hlásili oteplení a déšť, takže ideální předpověď :oD Ráno se sešlo
víc než 60 psů a po rozdělení do tří skupin jsme se přesunuli na nejrozlehlejší
pole s ozimem, jaké jsem kdy viděla. Navíc se všude proháněli zajíci a v dálce
bylo slyšet kodrcání bažantů. No, nejprve šly na řadu páry, a tak solo
startovalo až výrazně po poledni. Deika startovala jako druhá ve své baterii a
vyšel na ni krásný ozim s hromadou zajíců :o) Díky výrazně zapachovanému
prostoru se parádně roztáhla v hledání, dobře se točila na vítr a po nekonečných
minutách, kdy jsme se blížili k topolovým větrolamům u vsi, vystavila a krásně
vypracovala pernatou zvěř. Vycítila vážnost situace ( :o))) ) a tak, jak v
krátkém tréninku absolutně ignorovala jakékoli klidy a povely, najednou
poslouchala "jako hodinky" :o) Já Deice věřila - je skvělá za všech okolností a
i tady se předvedla skvěle. Za svůj výkon si nakonec odnesla pro mne naprosto
nečekaný výsledek Ecc 1, CACT, CACIT, Klubový vítěz MFT :o))) I
tady nasbírala 3 poháry a hromadu zkušeností... Moc děkuji všem přátelům za
podporu, Katce a Ani za společnost a Pati a Martinovi za skvěly den! Moc jsme si
ho užily <3
Ale samozřejmě nejezdíme jen po výstavách a zkouškách, ale hlavně výletujeme...
Třeba do Jizerských hor... Děkujeme Pavlovi a holkám za skvělý výlet :o)
No a taky cvičíme... Jaro nás vytáhlo do polí <3
22.3.2022- Už je to bezmála
22 let, co se narodila moje první setřička "Brituška". A
příští rok oslaví chovatelská stanice Davaroni celých DVACET let
svojí existence. Neskutečně ten čas letí... Za tu dobu jsme odchovali šest vrhů,
celkem 35 štěňátek. Není to mnoho, ale pro nás jsou štěňátka srdcovou
záležitostí a jejich noví majitelé se stávají součástí naší rodiny... Naše holky
jsou prostě naše, a tak i ten jeden vrh od každé je pro nás náročný :o) A když
nás některý člen naší rodiny opustí, velice nás to zasáhne... A tak tam na
nebi pozdravuj babičku "Britušku"
i maminku "Carinku"... I všechny sourozence,
kteří na Tebe čekali... Minulý týden se na nebi rozsvítila hvězdička "Delliorovi".
Moc děkujeme Delliorkovým za veškerou péči i za to, jak jsou skvělí. Protože
tohle je rodina, kterou stojí za to mít <3 Děkujeme...
16.2.2022- Loňskou velice
bohatou sezónu honů jsme uzavřeli v posledním lednovém týdnu v bažantnici
Vyklantice. Pozvání kamaráda Luboše jsme rádi přijali, a tak si "Deika" zanosila,
notně dohledávala, hledala v zasněžených lečích a moc se jí líbilo také na
odpolední procházce v okolí našeho ubytování. I když se celý den držel velký
černý mrak na obzoru, sněhová vánice i ledovka se držely zpátky a my si mohli
užít krásný a příjemný víkend v super společnosti :o) Lubošovi a Hance moc
děkujeme za báječné zážitky i příjemné zakončení lovecké sezóny...
V polovině ledna oslavily rok a půl "štěňátka" z "vrhu F" :o) Vyrostli z nich
parťáci do nepohody ve všech jejich domovech a těší nás, že jsou všichni
majitelé nadšení především povahami svých pejsků.
Plní tak všechno, co si páníčci přáli... Nesmíme však zapomenout ale ani na
skvělé výsledky, kterých dosahují. A tak tu máme vítězství na Mezinárodní
výstavě psů DUO CACIB Brno, kde "Fleur" získal
moc pěkné ohodnocení od MVDr. Šlapanského ve třídě pracovní - výborný 1, CAC.
Fleur se se svým páníčkem Honzou parádně předvedl a dokázal perfektní výstavní
postoj zopakovat ještě před výtečnou fotografkou Anetou, z čehož vzniklo na
památku pár skvělých snímků :o) Anetě moc děkujeme a Fleurovým moc gratulujeme!!
Neméně radostnou zprávou je první výsledek RTG HD B a ED 0/0
našeho slovenského pejska "Fevinna"! Obrovská gratulace
a poděkování letí i Martince! Jsme na vás moc pyšní a děkujeme <3
I ostatní štěňátka se ale mají skvěle, jezdí na výlety, chodí na procházky a
užívají si skvělého každodenního mazleníčka se svými páníčky. A tak můžete najít
kupu fotek všech štěňátek ve "Fotogalerii vrhu F"
- za fotky děkujeme všem majitelům!
