Aktuality 2022


5.12.
2022 - Poslední listopadový víkend jsme zase po roce navštívily naše přátele v MS Bažant - Květnice. Za touto naší částí "myslivecké rodiny" jezdíme tuze rády - Deika vždycky hrozně vítá Michalova Badyho a užívá si každou leč a se členy sdružení máme moc pěkné přátelské vztahy, kterých si moc vážím. Největší pochvalou je pro mne obdiv hospodáře Pepy, kterým nešetří na adresu "Deiky" <3 Tentokrát jsme procházeli všechny mé oblíbené leče, jen v některých byl předpoklad výskytu divočáků, a tak jsem trochu znervózněla a v jedné části raději nechala Deiku přivázanou (k její nelibosti). Bažantí zvěře jsme viděli poměrně dost, prošli jsme se také notně, takže večerní spokojenost nejen psích tlapek byla zřetelná :o) Z poslední leče jsme výjimečně utíkaly mezi prvními, ale věřím, že si to příště vynahradíme :o)
Moc děkujeme Michalovi za pozvání, rády jsme vás všechny zase viděly...

        


Na hlavní hon do Boleradic nás pozval Honza - náš dlouholetý setří přítel. Měly jsme tu čest se na honu potkat s více anglickými ohaři, což byla s Deikou vlastně premiéra... První kolo bylo na bažanty a orebice - myslím, že Deika předvedla moc pěknou práci jak s aportem střelené bažantí zvěře, tak při dohledávkách a hlavně dohánění postřelené zvěře na velké vzdálenosti. Vyzkoušela si i práci s orebicí, ale bohužel na stanoviště, které jsme měly přidělené, moc nelétaly.
Další leče byly rozmanité a rozlehlé a prohledat bylo potřeba každý koutek - nejprve pastviny hovězího dobytka, kde bylo hojně zajíců, a pak leč v lese, která byla zase úplně odlišná a kde jsme potkali daňčí, srnčí i zaječí zvěř. Nakonec, i když se to původně nezdálo, byl celý lovecký den velice náročný a Deika se dokázala se svou rychlostí, průbojností, pečlivostí a kvalitním nosem prosadit, takže byla zase chválena <3 Střeleno bylo při 40-ti střelcích poměrně hodně zvěře a vzhledem k velikosti lečí byl i poměrně vysoký počet psů nedostatkovým. Obě jsme si den náramně užily a zatímco Deika po výřadu spokojeně spinkala, já si užívala velkorysou moravskou poslední leč se vším, co k ní patří až do pozdních nočních hodin :oD
Moc děkuji Honzovi za pozvání a i Ireně za super společnost v průběhu celého dne. Bylo to s vámi moc prima...


              

              

25.11.
2022 - Poslední dva měsíce v roce jsou bezesporu nejoblíbenějšími měsíci Deiky. Každý víkend se účastníme loveckých akcí a ani jedna se nemůžeme dočkat soboty... Takže jsme na začátku listopadu zase navštívily naše přátele v Čelákovicích. Sešlo se nás tentokrát poskromnu, ale máme takové malé hony raději. Začínali jsme za Labem, opět nás čekal náš oblíbený přejezd prámem, krásná podzimní rána a i když původně hlásili déšť, tak nás celým dnem provázelo sluníčko. Psi měli spoustu prostoru se vyřádit, ať už to bylo na slepých ramenech Labe, anebo pak v druhé části - na větrolamech a v neskutečně husté travině podél dálnice. Deika si parádně vypracovala bažanta i několik kusů zajíců a zase jsme sklízely obdiv okolních kolegů. Obě jsme si celý den náramně užily a i když jsme končili v brzkém odpoledni, byly jsme dosyta naplněné skvělými zážitky a Deika byla unavená :o) Moc děkujeme Jirkovi za pozvání!

              

Na hon, kterým startovala druhá polovina listopadu, jsme byly pozvané od loňska. V partě tišnovských mysliveckých přátel jsme zapadly okamžitě, a tak bylo nadmíru jasné, že i letos bude o zábavu postaráno. Začínalo se dvěma lečemi na kachny, první kombinovaně s bažanty. Pak následovalo pár lečí ryze na bažanty a po svačině i jedna na divočáky a poslední leč taky na zajíce. V první části Deika předváděla úžasnou práci. Hledala ve větrolamech i později v rákose na krátko tak, aby prošla všechna zákoutí, prohledala prostor pod nahromaděnými větvemi a nechodila zbytečně daleko. Když něco navětřila, neomylně vystavila a po dokončení lovecké akce zvěř předpisově přinesla. Když bylo v leči srnčí, neměla tendence jej honit a věnovala se dál své práci - no radost pohledět. Nadšená jsem byla z naší společné práce na bažantím kohoutovi, kterým jsme se podílely na výřadu a ještě se mi akce podařila zdokumentovat. Při "naháňkové leči" byla uvázaná a šla mi u nohy. Uloveno bylo jedno divoké prase :o) A zajíci už za šera asi spali, takže už pejskové žádné nenašli. Po výřadu toho ale ještě neměla dost a při přechodu k autu si ještě prohledala terén od cesty až k lesu, takže z ní byla vidět jen malá bílá tečka. Zatímco my se bavili na poslední leči s přáteli, Deika si spokojeně chrupala u Verči v posteli. Obě moc děkujeme Verči, Pavlovi a Alešovi za pozvání, za fantastický víkend a moc se těšíme na příště - moc rády za vámi zase zavítáme...

                    

A protože byl v listopadu svátek a taky se nám naskytl volný víkend, podnikli jsme docela dost turistických výletů do Jizerek, Orlických hor, Krkonoš, měli jsme štěstí na sníh a především na skvělou společnost. Moc děkujeme všem turistickým přátelům za prima dny a zážitky, bylo to opravdu parádní!

                    

        

7.11.2022 - Zkouškovou sezónu letošního roku jsme ukončily na Mezinárodním Field Trialu Športového klubu poľovnej kynologie na konci října. Už od cedule označující konec naší vesnice až na Slovensko nás provázela různě hustá mlha - na Slovensku se tato rozhodně nenechala zahanbit a byla jednoznačně nejhustší. Po příjezdu na místo srazu nás ale s Deikou potěšil kodrcající bažant, a tak jsme se těšily na průběh dne. Navíc se sešla prověřená trialová sestava a my se náramně po celý den bavili - všem moc děkuji za společnost! Po krátkém zahájení akce jsme vyrazili do pole. Bylo vidět asi na 5 kroků, což je na FT ideální dohlednost :o))) Odpoledne, po ústupu mlhy, se dalo zjistit, že náš běh probíhal ve vyšší prorostlé travině, podél které byly listnaté remízy. Většina, ne-li všichni psi narazili na zvěř, mnozí i opakovaně, a tak šance na úspěch byly velké. My šly na konci soutěžního dne a vyšel na nás moc pěkný kus u remízu. Deika začala odklidováním dvou kusů srnčího a dál hledala podél remízu, kde v jeho kraji perfektně vypracovala bažantí zvěř. Podařil se nám skvělý bod (za půjčení střílečky děkuji Jurajovi), za který "Deika" dostala fantastické ocenění Ecc 1, CACT!!! Moje radost byla nesmírná a jsem na Deiku opravdu hrdá.
V letošním roce, začala skvělým úspěchem na MFT, pokračovala složenými vodními zkouškami a excelovala taky na všestrankách. A zakončila svůj letošní parádní rok opět field trialem! Prostě Deika...

Aby to nebylo málo, tímto titulem splnila podmínky a nyní se již může pyšnit titulem Slovenský šampión práce!!!  Je neuvěřitelná!!!

Na tomto místě bych chtěla poděkovat především mému manželovi Jirkovi, protože on byl tím, kdo mne přemluvil k oranžové fence... Kdo ji naučil být roztomilou a spát v posteli. Děkuji taky za podporu a za toleranci, když se spolu s Deikou touláme všude možně na našich ranních běhánkách, na výcvicích, honech, výletech anebo jezdíme po výstavách. Deika je pes jako ze snu a zaslouží si být vidět... Moc děkuji všem, kdo nám na cestě za splněním dalšího snu jakkoli pomohl...

   

Za slavnostní letáček děkuji Evě...

13.10.2022 - naše Editions Pointing Davaroni Girl alias "Deika" slaví dneska čtvrté narozeniny :o) A tak si zaslouží menší souhrn, protože život s ní je vážně jízda...

Deika je všechno, co jsem si kdy od svého psa představovala. Je splněným snem. Je parťákem do života, je pro každou srandu. Baví ji všechno, co vymyslím. Je mou inspirací. Je kámoškou. Je úžasný, spolehlivý a neúnavný lovec. Baví ji lov a nejvíc k tomu všemu pro ni je, když ji pochválím. Má úžasnou mimiku v obličeji a je šťastná, když jí řeknu, jak je šikovná. Umí se smát. Je kamarádka s každým - vždycky a všude. Nemá ráda, když je na ni kdokoli (člověk i pes) zlý a chodí se udobřovat, dokud to neprojde. Není vlezlá (když nemá hlad) a umí vymyslet neskutečný věci. Umí mi říct, co by chtěla anebo že třeba našla něco zajímavého a že musím okamžitě jít za ní. Umí rozesmát a nejde ji nemilovat. Je neskutečná - v rámci jednoho roku vyhraje Mezinárodní Field Trial, složí vodní zkoušky a na všestrankách je třetí. V mezičase jen tak mimochodem vyhraje několikrát nejlepšího jedince plemene různých výstav v několika zemích a umístí se v závěrečných soutěžích. Přejde se mnou hory a za týden jde na hon, kde exceluje. Kdo by to byl řek, že někdy složíme všestranky …. s anglickým setrem. Kdo nás zná, ví, že od malého štěňátka máme nastavený způsob výcviku operantním podmiňováním. A tudíž neexistuje žádná varianta, abych ji donutila k něčemu, co sama nechce… A někdy to docela trvá vymyslet, aby chtěla. Pěkně mi zaměstnává hlavu i tělo… Je hyperaktivní blázen. Je dokonalá… Prostě… "Deika". Děkuju…

Deikuška slaví 4 roky a za těch 48 měsíců stihla z pracovní stránky:
    T.A.N - zkouška vrozených vlastností, kterou pořádá Klub bretaňských ohařů
    KZV MSKAO - Klubové zkoušky vloh (CACT) ve II. ceně
    ZV - Zkoušky vloh pořádané OMS Praha venkov v I. ceně
    MJL - Memoriál Josefa Luxe vysoko v bodech, pořádaný KBO
    PZ - Podzimní zkoušky pořádané Asociací myslivosti v I. ceně v těch největších vedrech loňského roku
    MFT SKPS - letos na jaře vyhrála Mezinárodní Field Trial SKPS, kdy získala fantastických 18 bodů a k tomu tituly CACT, CACIT.
    ZVP - Speciální zkoušky z vodní práce v I. ceně (OMS Praha venkov)
   VSS ŠKS - Všestranné skúšky stavačov pořádané Športovým klubom stavačov na Slovensku, a to v I. ceně, získala svůj druhý slovenský titul CACT a 3. místo v pořadí…
Ještě k tomu jsme se loni účastnily neoficiální soutěže Poháru Sv. Huberta, který pořádal Řád Sv. Huberta - velký zážitek a nezapomenutelná zkušenost pro nás obě…

Mimo všechny oficiální a neoficiální zkoušky a soutěže se účastnila prozatím několika desítek různých typů honů na kachny, bažantí a zaječí zvěř v různých koutech republiky… Od kachních tahů, přes kachní hony na velkém rybníku, slepých ramenech Labe, kruhové hony na zajíce, kombinované hony na drobnou u Tišnova, u Velvar anebo hony v menších bažantnicích. Vždycky si poradí s tím, co se po ní chce. Hony na drobnou jsou rozhodně její největší životní vášní, ale miluje dělat všechno, co si pro nás vymyslím…

No jenže to není všechno… Kromě práce taky posbírala hromadu výstavních titulů. Nebudu vypisovat všechny výstavy, kterých jsme se účastnily, ale v součtu splnila podmínky a byl jí přidělen výstavní titul:
    Junioršampión CZ
    Šampión krásy CZ
    Šampión Slovinska


Získala titul CAC/CACA a je tedy čekatelkou na šampionát:
    Rakouska
    Slovenska
No a taky je čekatelkou na:
    C.I.E.
    C.I.B
    GCh. CZ
    CH ČMKU

A díky svým pracovním titulům je taky čekatelkou na:
    C.I.T.
    C.I.B.T.
    Slovenského šampióna práce

Dále získala v závěrečných soutěžích různých výstav:
    Junior BIG 3
    BIG 1
    BIG 5
    3. Nejlepší pracovní pes Oblastní výstavy
    BIS 3
    Nominace na Cruft’s 2023


Neméně důležitá je zdravotní stránka, takže podtrženo sečteno:
    HD A
    ED 0/0
    BAER norm. (oboustranně slyšící)
    Thyroid norm.
    Plnochrupá, skus nůžkový, 61 cm v kohoutku.


Ze všeho nejlepší, avšak neměřitelná, je její fantastická povaha, za kterou děkuju každičký den… Ráno se vzbudí a hned se na mě směje a těší se, co nového budeme dneska podnikat. A den je hned o poznání krásnější... VŠECHNO NEJLEPŠÍ té nejúžasnější Deice pod Sluncem...

  

Za narozeninový letáček děkuji Elišce.

25.9.
2022 - A začala nám sezóna honů :o) Fascinuje mě, jak univerzální "Deika" je - jeden víkend všestranky, výstava a druhý víkend hon, kde taky exceluje. Baví mě sledovat, jak ji některé věci baví a jiné ne. Baví mě, jak se s přibývajícími zkušenostmi mění její chování na honech. Jednoduché věci jí úplně nejdou (aport kachny na krátkou vzdálenost z vody), ale při dohledávce postřelené kachny v rákosí (kterou v nácviku taky úplně nemiluje) vydrží nekonečné minuty, dokud tu kachnu prostě nenajde, a to i na velké vzdálenosti.

První letošní kachní hon jsme si užily v HS Čelákovice. Deika už se od večera těšila, cože za akci nás zase čeká, když si chystám flintu a zelené venkovní oblečení. Nemohla dospat a ráno už s dobrou náladou chtěla hned po snídani nastupovat do auta, abychom už konečně vyrazily na cestu. Dobu před nástupem trpělivě vyčkávala a když začala první leč na pískovně, seděla a rozhlížela se, kde spadne zvěř, pro kterou by mohla jít. Prohledávala hladinu a přilehlé břehy a když se začalo střílet, ihned běžela za mnou, sednout si na stanoviště vedle mne a čekala... Bylo krásné teplé slunečné ráno a kachny sice létaly postupně a opakovaně nalétávaly nad nás, ale my střelci si tentokrát vzali slepé náboje :o) Nevadí, na další leče jsme se přesouvali pránem za Labe a tuhle část máme tuze rády - slepá ramena Labe jsou parádním místem pro práci psů, i když letos chybí voda, a tak se musí prodírat spíš bahnem a o plavání se moc mluvit nedá. Ve třetí leči Deika využila svou chytrost a šla se podívat tam, kde padají rány (protože tam je logicky i zvěř). Po chvíli doběhla celá šťastná s kachnou v mordě :o) Dohledávky byly potřeba na různých místech v bahně, na přilehlé louce i na protějším břehu. Když jsme čekaly a dlouho nic neletělo, přešla si přes vodu a schovala se do rákosu - aby to měla blíž, kdybychom něco střelili a taky, že prostě ví, že je bílá a je moc vidět. Rozmanitosti a práce bylo pro pejsky dost a byly to parádní dvě leče. Pak ještě opáčko pískovny, kdy Deika chodila pro kachny křídlované doprostřed rybníka, který není zrovna malý... Svou prací si zasloužila poklonu nejednoho střelce a domů jsme odjížděly spokojené a unavené. Ovšem to moc dlouho nevydrželo - v neděli ráno by šla znovu :o)) Děkujeme Jirkovi za pozvání!

              


V polovině září jsme se s holkama účastnily důležité aktivity - doprovod svatebčanů Ondry a Domči na jejich velkém dni. Novákovi jsou součástí Davaroni rodiny už dlouhou dobu a pro nás bylo ctí, že jsme mohli být s nimi...

  

A poslední zářijový víkend jsme si zopákly s Deikou kachny v Čelákovicích. Zase bylo nádherné sluníčko, i když jeho síla už byla o poznání menší. Stejné terény ale přinesly úplně jiné příležitosti pro práci střelců i pejsků, když nebudu počítat bahnitou vodu. V první leči se Deika ani nenamočila, ale aspoň jsme zúročily tak pracně nacvičené klidy na stanovišti :o) A tak byla o to víc natěšená na pokračování. I za Labem bylo o poznání méně zvěře, ale Deika přesto zkoušela svou schovku v rákose a po druhé leči bylo hlavně potřeba najít postřelenou kachnu v hustém, bahnem podmáčeném rákose. A já se dmula pýchou, jakou dohledávku předvedla. Už jsme s Deikou sehrané a vím, že potřebuje čas. Ale když dostane z mojí strany podporu a ví, že to dělá správně a že tam na ni čekám, předvede skvělý výkon. Ve třetí leči se jí sice nechtělo na stejné místo dvakrát a byla už úplně prokřehlá z ledové vody, ale zato přešla sama přes bahno a šla vyhánět křídlované kachny z rohu ramene. Když nepomohlo, že hlásila, tak do té zelené vody vlezla a kachny vyhnala. Ty ale letěly nízko, takže nebyla možnost lovu. Nevadí, Deika svou práci předvedla bravurně. V poslední leči na pískovně si zopakovala svou dalekou dohledávku do půlky rybníka, ale při cestě ztratila směr a já ji na tu velkou vzdálnost nebyla schopná nasměrovat. Škoda. Ale víme, co trénovat a myslím, že si to i tak opravdu moc užila. Opět děkujeme za pozvání...

              


7.9.
2022 - srpen jsme nakously páteční Mezinárodní výstavou psů na pražskému výstavišti, kde setry posuzoval pan Formánek. Záměrem dneška byl zisk dalšího dílku ke zisku granšampiona CZ, a tak byla přihlášená do třídy šampiónů. Pan rozhodčí začal v plemeni velmi zostra a na nikom nenechal nit sochou. Deika ale obstála a získala potřebný CAC... A tak nastoupila o CACIB jen s fenou z mezitřídy a ze psů nezískal titul nikdo a Deika si doběhla i pro titul BOB. Pěkný odpovídající posudek umocnil mou radost z výsledku. Bylo sotva půl 10. a my čekali do 16 hod v tropickém vedru haly na odpolední soutěže. Deika to naštěstí prospala, ale já byla celá propocená.
Do závěrečného kruhu nastupovala po celém dni znuděná Deika, ale přesto se povedlo Katce Kollárové udělat krásné fotky v pohybu… Když kolem nás šel pan rozhodčí Piskay a vybíral vítěze plemen do užšího výběru, Deika se málem udusila kokinem, takže jak jsme tam naběhly, tak jsme zase vyběhly :oD Domů jsme dorazily v půl 8, takže den to byl sice velmi úspěšný, ale tuze dlouhý… Děkuji Lucce a irčankám za společnost a moc fajn den, bez vás by to nebylo ono!

  

Přestože jsme zbylé srpnové víkendy prožily mimo akcí s našimi pejsky, o zábavu nebylo nouze… O víkendech jsme totiž slavili narozeniny kamarádky uprostřed lesů, posuzovali zkoušky, výstavu, schůzovali… A především všední dny byly věnovány důslednému a dopodrobna naplánovanému výcviku. Deiku totiž čekaly velmi důležité zkoušky. A tak jsem vyznačovala a kapala barvy a po pár hodinách je šla vypracovat… Tahala jsem vlečky, pořád někam odhazovala zvěř, párkrát jsme byly na společném nácviku u Jarmily Pokorné, které moc děkuji za pomoc…

        

A na začátku září přišel náš čas sečíst vynaložené úsilí a ukázat, co jsme všechno zvládly nacvičit. Než však začnu povídat o zkouškách, vezmu to trochu obšírněji… Nikdy by mne totiž nenapadlo, že můj bláznivý nápad cvičit s anglickým setrem na všestranky, bude reálný… Od loňska jsme sice nárazově cvičily aport lišky a celkem to šlo, ale stejně - je to Angličan, že. Ale Deika prostě miluje aporty a učit se novým věcem a jako správná hujerka se maximálně snažila (když jsem na ni nepřenášela svou nervozitu z cizích lidí). Paradoxně na zkouškách jsem vždycky v klidu a soustředím se pouze na to, abych jí to nekazila. Jak jsem se ale odhodlala na zkoušky přihlásit a ještě k tomu na Slovensku…?
Na jarním FT SKPS, jsem se náhodně dostala do diskuse na téma všestranky v podzimním termínu. No začali jsme se špičkovat a já ze srandy přikývla, že jasně, že budeme startovat. Ani jsem se nenadála a byla jsem vyzvána o zaslání přihlášky a všech náležitostí… A tak přišel termín, který bylo nutné dodržet. Po vyhraném MFT s pracovními tituly, o kterých se mi ani nezdálo, jsme začaly výcvikem na vodní zkoušky, které jsme s moc pěkný výsledkem složili na začátku července. Pak jsme pokračovaly disciplínami lesních zkoušek a občas zopákly něco z podzimek a vodních. A najednou tu bylo září :-D

Dovolená vybavená, jen menší „komplikací“ byli naši psí fanoušci - jela s námi morální podpora ve formě Tecsinky a Gerdy. Přijely jsme o den dřív, protože to je kus cesty, tak abychom byly na ten velký výkon vyspinkané dorůžova. Všestranné skúšky stavačov pořádané Športovým klubom stavačov SK jsme začínaly nástupem a rozlosováním na lesní disciplíny v Radošině. Moc příjemná restaurace se ujala našeho zázemí a i organizátoři byli nesmírně milí. Já se samozřejmě nejvíc bála první disciplíny, ale Deika mi ukázala, že není důvod. Liška byla akorát velká a Deika s dobrou náladou lišku vzala a předpisově přinesla, i když nácvik v ohrádce podstoupila jednou a ještě ne v předepsané vzdálenosti od ní. No, prostě Deika. Pokračovaly jsme klidem na stanovišti a už jsme přejížděli na ostatní lesní disciplíny, barvu atd. Počasí nám přálo, bylo tak akorát teplo, polojasno a Deika pracovala nejlíp, jak dokázala. A já se snažila jí to nekazit. No, povedlo se. První den jsme úspěšně ukončily, takže maximální spokojenost…

V pátek nás čekalo pole a voda v okolí Bernolákova. I když vím, že každé zkoušky jsou specifické a vždycky můžeme vypadnout i na té nejmenší banalitě, věřila jsem, že neděli už dáme. Jako vždycky nás potrápila ochota na hladině, ale jinak Deika aportovala, hledala a ještě u toho byla veselá a těšila se na další a další disciplíny. Celé dopoledne při nás stálo mimo zkouškového štěstí i skvělé počasí pod mrakem a až odpoledne svítilo sluníčko víc než vydatně, když jsme byly na vodě, takže to až tak nevadilo. Po závěrečném aportu ze mne spadl velký kámen nervozity a Deika byla pořád připravená pracovat dál. Končili jsme v pozdním odpoledni ve skvělé cukrárně, kde papírování zajistilo, že jsme ochutnali skoro celou fantastickou nabídku místního zmrzlinového pultíku. Já v průběhu obou dnů vůbec nesledovala naše výsledné známky, jen jsem byla konsternovaná, jak hladce všechno probíhá a jak veselá Deika funguje a trochu víc jsem se zapotila jen párkrát :o) Když nás v závěru vyhlašovali se 463 body na 3. místě i se zadáním titulu CACT, nevěřila jsem vlastním uším… Naše tolikrát „poprvé“ a s tak obrovským úspěchem…
Deika tak k jarnímu CACT a CACIT z MFT přidala druhý Slovenský CACT ze Všestranných skúšok stavačov... Děkuji všem rozhodčím za rady a přístup, organizátorům za příjemné zkoušky a Evičke, Báře a Peťovi za fotky z akce... A Deice za to, jaká je...

                 

        

 Dovolené nám ale ještě nekončila. V sobotu jsme ráno vykoupaly kožíšek a po poledni už jsme byly ve výstavním kruhu na Dostihovém závodisku na DuoDanube Bratislava. Deika byla přihlášená po oba dny ve třídě šampiónů, i když jsem ji na Slovensko přihlásila poprvé. V sobotu nás posuzoval rumunský Draganescu Marian a na cestu nám svítilo sluníčko. Měly jsme s výstavním babincem perfektní načasování a parkovací místo jsme hledaly spolu. Měly jsme kupu času na postavení stanu a zabydlení naší sedmihlavé smečky :o) A když na nás přišla řada, Deika ještě nebyla unavená a předvedla se moc pěkně. Skončila na druhém místě s krásným oceněním Výborná 2, Res. CAC, Res. CACIB a já byla ráda za to, jak krásně se předvedla i přes to, že měla za sebou dva náročné dny. Holky s irčánky dopadly podobně, a tak jsme mohly vyrazit relaxovat na hotel. Byl to parádní večer plný dobrot, povídání a pohody... Děkuju!!!

V neděli jsme se probouzely s mrholením a postupem času a s blížícími se kilometry k závodišti déšť sílil. Tentokrát jsme přijely brzy a zaparkovaly tak snadno na parkovišti u vchodu. Než se nám podařilo postavit stan, byly jsme promočené - díky bohu (tedy Lucce :o)) za stan! Čím víc se blížil náš čas, tím víc pršelo... Venku u kruhu jsem navíc potkala Martinu s Fevinnem, která už byla taky promočená... No, setři se měli vystavovat poměrně brzy a záhy poté předpověď slibovala i sluníčko. A tak Fevinn nastupoval do kruhu s handlerkou Inkou za doprovodu proudů vody. Naštěstí byl slovenský rozhodčí, specialista na anglické setry, Jozef Pál velmi shovívavý a předvádění příliš neprodlužoval. Jak obrovskou radost jsme s Martinou měly z vítězství ve třídě!! Po posouzení všech psů se šlo hned o nejlepšího psa v plemeni a zde "Fevinn" porazil velmi kvalitní konkurenci a vyběhal si tak výbornou 1, CAC, CACIB - první, takže se stal i čekatelem Mezinárodního šampionátu krásy. Krátce nato už jsme vbíhaly do kruhu my ve stejném složení, jako předchozí den. Tentokrát se ale více líbila Deika a vůbec nevadilo, že byla úplně mokrá :o)) Jí navíc plně vyhovovalo chladné počasí a rychlý průběh procesu v kruhu, a tak za krátko odcházela se shodným oceněním, jako dostal Fevinn - výborná 1, CAC, CACIB!! Deika tak získala potřebný první titul pro to, aby se stala čekatelkou Slovenského šampionátu krásy :o)) No ale posuzování ještě neskončilo a Deikuška si za krátko odnesla i Best of Breed!! Provazy deště neustávaly, ale nám s Deikou to nijak nevadilo. Celé posuzování nám sedlo a byly jsme nadšené, že jsme to měly rychle za sebou. Déšť nám totiž přináší štěstí - poslední lijavec ve Slovinsku dopadl shodně, takže od teď už si asi budu přát jen déšť na venkovní výstavy :o))) Jen teda nemám žádnou fotku z kruhu.
Po chvilce už šly do kruhu irčani, kde i holky skvěle zabodovaly, a tak jsme čekaly do závěreček, přestože cesta před námi byla daleká. Brzy samozřejmě přestalo pršet :o) Tecsinka vylezla z boudičky a šla si vyhřívat kožíšek a Deika naopak využila možnosti lehnout si do promočené trávy. Obě tedy byly maximálně spokojené a Gera si šla dobrovolně vyzkoušet spaní v kennelce. My trávily čas povídáním a probíráním holčičích záležitostí - no prostě bezva den. Na odpolední soutěže už pařilo sluníčko o sto šest a než na nás přišla řada, oschla i tráva. Do závěrečného kruhu se Deice nechtělo. Stála krásně, ale pohyb už byl unavený a neochotný - ale není se co divit po tolika náročných dnech... Obrovskou radost jsme ale slavily záhy, kdy Hanka s Arnem vyhráli BIG1 a na vítězném stupínku jim to moc slušelo... Po jejich proběhnutí v soutěži BIS už jsme začaly balit a chystat se na cestu domů. Zase nám u toho svítilo sluníčko a byl to krásný večer. Večer s přáteli, po báječných čtyřech dnech plných úžasně přátelské atmosféry, skvělých lidí a fantastických výsledků. A to všechno má z mojí strany jediného jmenovatele - Deika <3 Děkuju...

              

No a Deikušce přibyla kupa fotek z letošního léta ve "Fotogalerii Deiky" <3 Děkuji za ně Katce Kollárové, p. Hájkovi a z parádního výcviku na Slovensku super fotky od Klárky :o)

27.7.2022 - Červenec utekl mrknutím oka. Zážitků jsme zase nasbírali pěknou řádku, a tak to psaní bude zase dneska na dýl :o)

Hned první červencový víkend jsme vyrazily s Luckou a irskýma holkama na Národní výstavu psů do Klatov. V předpovědi byl další horký letní den, a tak jsem byla vděčná za Lucčino stanové zázemí, kam nás vzala pod křídla. Angličtí setři šli naštěstí jako první z celého posuzování, takže jsme měly brzy hotovo. "Deika" si ve třídě vítězů vyběhala krásnou výbornou 1, CAC, následně Národní vítěz a BOB, takže jsme stejně čekaly do závěreček. V mezičase jsme trávily den povídáním s přáteli, nakupováním a nic nám nechybělo. Lucka si odběhala do kruhu s Arinkou a Medynkou a odpoledne se blížilo. Horko ve stanu bylo snesitelné a Deika celý den prospala. V závěrečných soutěžích nás také posuzovala paní Brůžková, a protože už v kruhu viděla většinu ohařů, kteří byli dneska přihlášeni, výběr nebyl příliš dlouhý. Deice se moc běhat nechtělo, ale přesto zaujala a získala nádherné 5. místo v 7. FCI skupině a stala se tak BIG 5! Ještě závěrečné focení na bedně a mohly jsme vyrazit domů... Teda až po sérii focení s růžovými poháry, které jsou nepřekonatelné <3
Moc děkuji Lucce za pomoc, společnost, azyl i odpolední koupačku v parádním lomu... A taky za fotku - za ty profi děkuju Katty :o)

                 

Uplynulé skoro dva měsíce jsme se intenzivně věnovaly výcviku na Zkoušky z vodní práce. Deika vodu miluje, běhat v ní je obrovská zábava a vůbec nejlepší jsou podmáčené louky, kde se dá směle řádit. Ale její láska k plavání je slabší, než by bylo třeba :o) Jakmile v disciplíně hraje jakoukoli roli zvěř (ať už živá nebo aport), přetrhla by se. Ale "jen tak" chytrý setr prostě nedělá. No nic, natrénováno bylo maximum, co šlo. Velmi pomohly nácviky v Kosičkách i četné rady od Radka, kam jsme pravidelně jezdily každý týden. A den D nastal druhou červencovou neděli. Přihlásila jsem Deiku na ZVP do Čelákovic doufajíc, že si vzpomene, že sem jezdila loni na hony na kachny :o) Obě jsme byly od rána úplně v pohodě a nerozhodil nás ani nechladnější den za poslední dobu :o) Vylosovaly jsme nejprve hlubokou vodu a první šel na řadu aport z hluboké vody. To se Deice líbilo, a tak nebyl jediný problém. Následovala moje obávaná ochota, ale štěstí v neštěstí Deice na hladinu přineslo zvědavou lysku. Deika si tedy vyplavala pro mne krásnou trojku. A mohlo se jít na rákos... Nejprve pro nás horší nahánění, také provázeno velkým štěstím a následně při dohledávce se s aportem rozběhla ke koroně, takže jsem na ni musela zavolat a přišla ke mně tedy z boku, už se nesrovnala na předsednutí a než aby kachnu pustila, vzala jsem ji dřív - tedy druhá troječka - tentokrát tam, kde jsem ji nečekala :o) No a zbýval klid na stanovišti... A já Deice věřím, i když je to lovecký blázen "zkažený" honama... Takže na volno a s přehledem krásná práce, i když pejskové okolo byli hlasití a nervózní, střílelo se opravdu hodně a disciplína se zdála delší, než měla být :o) No, dopadlo to skvěle... Jsem na nás moc hrdá... Další složená zkouška s perfektním výsledkem - I. cena, 91 bodů (ze 100).
Moc děkuji Deice za trpělivost a snaživost, Radkovi a Mišce a OMS HK za možnost cvičit a Jirkovi za podporu... Byl to pro mne významný zážitek a mezník...
Za fotky moc děkuji Růžence, Jirkovi a Radkovi.

              

V polovině července jsme pak vyrazili na oslavu 2. narozenin našich štěňátek z "vrhu F". Opět jsme se sešli v hojném počtu, tentokrát nás moc těšila i přítomnost Fevinna ze Slovenska a Fareola, ale samozřejmě děkuji všem zúčastněným! Užili jsme si parádní odpoledne, které se protáhlo až do nedělního rána. A dopolední vycházka pak taky stála za to! Moc děkuji hlavně Novákům za péči, skvělé prostředí a že jsou... Že díky nim máme takovou skvělou Davaroni rodinu a že se díky nic tolik scházíme... No a koho že jsme si to užili? Přijel již zmíněný "Fevinn" s Martinkou a Milanem a Matyldou, Fareol s Martinou a Martinem :o), "Fyiorea" s Žanetou a Davidem a Milda přijel s Bony - "starší ségroou Florey", protože ta se na poslední chvíli rozhárala. Fior byl přítomen jen "virtuálně", ale byl :o))) No a samozřejmě nesměli chybět všichni Novákovi, "Esca" a Ashlee a taky my všichni se všema našima holkama :o) No, sranda byla... Děkujeme, že jste přijeli, že jsme si mohli užít parádní víkend, super hry (ty snad stihneme příště už v sobotu, aby si je zahráli všichni :o))) a doufáme, že se příště uvidíme i s ostatními...
Zatím jen pár mobilovek pro dokreslení situace a super fotky budou následovat později...

        

Poslední červencový víkend jsme taky dlouho plánovali a těšili se za našimi přáteli za hranice. Slovenský klub pointrov a setrov totiž pořádal výcvikový víkend a protože jsme se spoustou členů SPKS strávili mnoho dlouhých chvil už před dlouhými roky, rozhodli jsme se to letos zopakovat a přátele opět navštívit. A samozřejmě spojit příjemné s užitečným. A když už jsme měli podniknout tak dlouhou cestu, začali jsme už ve čtvrtek odpoledne, pátek strávili kolem Trenčína a večer se přesunuli k Trnavě. Sobota a neděle pak patřily vodním, polním i lesním disciplínám a "Deika! byla neskutečná!!! V rákose naháněla jako nikdy předtím, aport lišky zvládla bez mrknutí oka i z ohrádky a i když jí liška spadla do příkopu, absolutně ničeho se nezalekla a bez povelu zareagovala sama tak, jako by to udělal zkušený pes. Podotýkám, že lišku sice již v mordě měla, ale v ohrádce ještě nebyla :o) Před odjezdem jsme zkusily ještě první vlečky s liškou a i když byla Deika po dvoudenním aportovacím maratonu opravdu unavená, i tato první zkušenost byla bez potíží. Procvičily jsme toho opravdu hodně ze všech různých zkoušek a já nemám jedinou výtku, kterou bych mohla Deiku zkritizovat. Byla jednoduše skvělá.
Děkujeme Martinovi, Paťke, Jurajovi, Klárce i všem ostatním z organizačního týmu, že jsme mohli být součástí a prožít takový bezva víkend. A děkuju Jirkovi, Tecsince a Gerdě, že to s náma bez mrknutí oka zvládli, i když za celý víkend nic moc nedělali. Teda... "Tecsinka" pár úkolů měla... Třeba najít v řepě koroptvičku, ukázat výstavní předvedení a postoj a taky se prezentovat s neobvyklým střihem srsti. A taky to zvládla skvěle... No, bohužel nemůžu říct, že by v pondělí někdo dlouho odpočíval, už si na ty moje bláznivý nápady asi zvykly a hned ráno byly připravené na další den...
Prozatím tady pár mobilovek. Ty super parádní fotky přibudou později do fotogalerie :o)

              

Červenec byl opravdu dlouhý, a tak jsme ještě stihly spoustu dalších aktivit... Tady je pár fotek z našich dnů... Ranní běhání s Deikou, výcvik na vodu s Radkem a v Kostičkách, vychajda s Dančou a Cecilkou, kdy samozřejmě Deika nemohla vynechat hledání v zarostlé části kolem Jizery, a tak s Cecilkou předvedly parádní spolupráci na bažantí slepičce :o) A pak ještě vychajda a koupačka u Pardubic s Peťou a Jagem a taky kupa hledaček jen my samy tři. Děkuju, že můžu <3

                       

                 

20.6.
2022 - Poslední jarní měsíc letošního roku jsme opravdu nezaháleli.

Týden po Slavkově jsme vyrazily na výlet do Jizerek - zdá se, že letos se stanou naší nejnavštěvovanější destinací :o)) Užily jsme si bezva den v moc fajn společnosti, popovídaly, viděly zase nádherný kus Česka a nekonečné modro... Obrovské poděkování patří Ivě s Ebbie.

           

Na konci května - opět v jediném propršeném víkendu v měsíci, se náš "výstavní babinec" přesunul do Slovinska. Vyrážely jsme v sobotu chvíli po půlnoci a přestože jsem rozhodně nebyly vyspané, energií jsme překypovaly. Těšily jsme se, co nás čeká - především pro mne bylo Slovinsko vysněnou zemí, kterou jsem si moc přála vidět. No, nakoukla jsem jen lehce pod pokličku, ale popořadě...
Celou 600 km dlouhou cestu, stejně jako celý den na výstavišti, lilo jako z konve. Nikdy jsem nezažila výstavu, při které bych kruh sledovala ze stanu - Slovinsko bylo tedy v mnoha ohledech poprvé :o)) Celý den jsme byly oblečeny v kalhotách a mikině nebo bundě a jen na těch pár okamžiků do kruhu ze sebe udělaly dámy :o) U anglických setrů nám změnili ráno rozhodčího - chorvatská národnost i neznalost jména pana rozhodčího pro nás zůstala shodná. V plemeni nás nastupovalo 8 jedinců rozličných jmen, Deika jako poslední ve třídě šampiónů. Všichni předchozí odcházeli z kruhu bez titulu, a tak napětí lehce stoupalo. Naštěstí jsem do kruhu neviděla moc dobře vzhledem k poloze stanu vůči umístění našeho kruhu uprostřed výstaviště a holky mne informovaly jen zběžně. Do kruhu jsme vběhly přímo ze stanu a panu rozhodčímu se rozzářily oči. S nadšením mi děkoval, že jsem konečně přivedla "anglického setra". Oběhly jsme deštivé kolečko, letmo si Deiku prohlédl a už diktoval všechny potenciálně možné tituly. A tak jsme nestihly ani pořádně zmoknout a odnášely si tři kartičky s oceněním Výborná 1, CAC, CACIB, Nominace na Cruft's 2023 a BOB.
Po všech plemenech 7. FCI skupiny se u nás v kruhu ještě soutěžilo o nejlepšího ohaře, a tak jsme zanedlouho naběhly ještě tam. Dlouho jsme čekali na ostatní soutěžící, kdy Deika celou dobu krásně stála a až se šlo "naostro", tak už ji to nebavilo, a tak jsme hned vypadly z kola. Já ale byla nadšená a navíc potěšená slovy pana rozhodčího. I holky s irčánky získaly moc pěkná ocenění, a tak byla sobotní mise splněna a my mohly vyrazit na hotel. Lucka opět vybrala nádherný maličký hotýlek uprostřed hor, a tak jsme se po cestě kochaly jezerem Bled i výhledy při stoupání do kopců nad jezera. Krátce po ubytování přestalo na hodinku pršet, čehož jsme využily a okamžitě vyrazily zkoumat krásy okolí. Nejen neskutečně nádherné hory, panoramata a venkovská příroda nám stály vstříc, ale také moc příjemní obyvatelé vesničky, kteří byli nadšeni našimi pejsky a měli zájem si povídat, cože se tu v okolí děje, že jsme vyrazily cestovat s tolika psy. Hodinové poznávání okolí však rychle uteklo, a tak jsme spěchaly zpátky, aby nás nechytil déšť. Den jsme zakončily báječnou večeří, kdy hotelový servis byl nepřekonatelný...

Stejně božsky začala i neděle - nejprve nádherná procházka do stejných luk, jako večer... Mraky byly milosrdné a ukázaly nám kousek monumentálních hor z okolí... Ale ne moc, abychom si nemyslely... Skvělá barevná snídaně a už jsme se balily na výstaviště... Tam nás na rozbahněném parkovišti vítal opět liják - my už si asi zvykly, takže to nevadilo. Průběh vystavování byl shodný se sobotou, jen výsledky lehce jiné. Tak jako tak, i v neděli si Deika odnesla Výbornou 1, CAC. Taktéž holky s irčany získaly potřebná ocenění a než Hanka odběhla čestné kolečko v závěrečkách s Cherrynkou, já se pokusila vystát frontu na šampionáty. Bohužel, administrativa byla neskutečně zdlouhavá, a tak jsme raději vyrazily domů a šampionáty vyřídily online. No a dneska Deika obdržela poštu a pyšní se novým titulem Šampión krásy Slovinska <3 Jak jsem již zmiňovala, Slovinsko je mou srdeční záležitostí, takže nejde jen o ten šampionát, ale o ten zážitek, vzpomínky, symboliku... A moc doufám, že se sem ještě brzy vrátíme, protože jsem z této nádherné země viděla opravdu malinký kousek...

Za výlet do Slovinska letí největší poděkování Lucce s Hankou, protože to byla zase parádní jízda! A i holkám moc gratuluji k úspěchům a zisku nových šampionátů :o)

        

Den jsme si dali pauzu a od úterý do neděle jsme vyrazili dovolenkovat do Beskyd, tedy konkrétně na Pustevny. Nepřekonatelně nádherné ubytování v bungalovu na Pustevnách s úžasným výhledem, na samotě a v tichu, obklopeni lesem, dával na první pohled znát, že to bude parádní týden. A taky že byl! Byli jsme se podívat na Radhošti a taky na Radegast, navštívili jsme Čertův mlýn, Stezku Valašku a taky Skanzen v Rožnově pod Radhoštěm. Nechtělo se nám domů nikomu. Jen v sobotu lehce pršelo, ale každý ten den byl něčím výjimečný a úžasný... Nicméně po příjezdu domů byly holky nadšené, že následuje pondělí a ony mohou celý den prospat :o)))

           

A aby nebylo těch výletů málo, minulý víkend jsme prožily na Třebíčsku. Výletovaly jsme kolem vodní nádrže Dalešice a taky kolem řeky Oslavy. Oba dny byly velice horké a holkám dávalo počasí zabrat, přestože jsme měly k dispozici vodu a mohly se zchladit. Neděli jsme tak zkrátily a raději vyrazily domů, abychom si stihly odpočinout. Však není všem dnům konec, každý den nás láká na nové a nové cesty a výlety a my nenecháme tyto výzvy zahálet...

                 


14.5.
2022 - Horkou sobotu si za oceánem střihla Mia s Kentem na loveckých zkouškách Field test, kdy Vizsla Society of Ontario pořádal dva běhy v jeden den. Kent byl dobře naladěn, a tak oba běhy zvládl skvěle i přes teplé slunečné počasí. Rozhodčí i ostatní soutěžící Kentův výkon velice chválili, především jeho kvalitu nosu a profesionalitu při hledání. Dopolední běh zvládli na parádních 89 bodů a odpolední ještě lépe - 94 bodů z maximální STOvky... Jeden hotový "leg" z loňska ještě přidal ke dnešním dvěma úspěšným a stal se z něj FIELD DOG - tedy nově Lancelot First In Line FD!!! Mám OBROVSKOU radost a hrdé chovatelce, majitelce, výcvikářce i vůdkyni a handlerce v jednom Mii srdečně gratulujeme!

Kent je vnuk naší báječné "Tecsinky" (šampionka práce i krásy ČR Editions Secret For Davaroni <3 ). Jsem velice hrdá na to, že Kent její geny takto skvěle zdědil a díky práci Mii je takto krásně rozvíjí a společně se prezentují v tom, co jej (a vlastně už je oba) tolik baví... Jsem hrdá na to, že dokazují, že i čistě výstavní linie anglických setrů opakovaně dokazuje, že mohou být krásnými a současně šikovnými loveckými psy... Děkuji za to!

                 


13.5.
2022 - Minulou sobotu jsme se na XXV. Klubové výstavě MSKAO ve Slavkově u Brna jako již tradičně sešli s majiteli našich štěňátek z "vrhu F". Tady jsme se potkali poprvé před třemi lety všichni dohromady a věřím, že se nám tato krásná tradice udrží i do dalších let... Tentokrát jsme měli přihlášené tři želízka v ohni - "Fleura", "Fyioreu" a "Deiku". K tomu nás přijela podpořit Florea s kamarádkou Bony, maminka Esca s tetičkou Ashlee a během dopoledne se ukázal taky brácha Fareol Ninfeo. Z výstavy jsme si všichni tři odnesli opravdu krásný posudek a nějaké ponaučení pro příště - na čem zapracovat, aby se nám pejskové předvedli ještě lépe. A výsledky?
Fleur - velmi dobrý 3
Fyiorea - velmi dobrá 1
Deika - výborná 2, Res. CAC

Mimo vystavování jsme si užili kupu společného času, povídání a pejskové se parádně proběhli po golfovém hřišti. Ještěže pršelo, protože taková smršť psů by se golfistům asi nelíbila :o))
Moc děkuji všem, kdo dorazili, stejně jako ostatním, kteří na nás mysleli alespoň z domova a fandili nám. A těším se na setkání za měsíc :o)

Za super fotky děkuji Mildovi!

        

A za tyhle moc děkuji Míši Přibáňové...

                 

        

27.4
.2022 - duben utekl jako voda a když si vzpomenu, co jsme všechno prožili, opravdu nezahálíme...

Druhý dubnový víkend jsme vyrazily s Luckou a Hankou za dobrodružstvím do Salzburku - tedy na dvoudenní Mezinárodní výstavu psů do Rakouska :o) Se skvělou společností bylo o zábavu postaráno. "Deika" byla na oba dny přihlášená do třídy otevřené k pro mne neznámým rozhodčím. V sobotu jsme trošku nestíhaly příjezd - po cestě nás potkalo několik sněhových vánic a ještě podrobná kontrola u vstupu do výstaviště výrazně zpomalovala příchod ke kruhu. Všechno jsme nakonec stihli a Deika se aspoň nestihla nudit :o) Soutěžila ve velké konkurenci a získala nádherné ocenění ve třídě otevřené - výborná 1, CACA, Res. CACIB. Nechtěla stát, byla nesoustředěná, ale asi vycítila nepohodu ze mne, takže se nebylo čemu divit... Počkaly jsme, až se odvystavují irčánci, holky byly také úspěšné, a pak jsme vyrazili do hor - hledat zamluvené ubytování. Hotel byl vskutku nádherný, na klidném místě a moc jsme si pobyt všichni užili.
Ráno jsme hojně posnídali a zase vyrazili směr výstaviště. Tentokrát nám změnili rozhodčího, ale zůstali jsme u statusu - pro nás neznámý :o) Konkurence byla více-méně shodná se sobotou, ale Deika se předváděla výrazně ochotněji a energičtěji než předchozí den. Také to bylo hned poznat na hodnocení - získala výborná 1, CACA, CACIB, Alpensieger a BOS!!! Odnášely jsme si tedy nejen příjemný zážitek, velice milá slova pana rozhodčího na účet Deiky, ale také kokardu a pohár! Z obou dní máme moc pěkné a dlouhé "posudky" - děkujeme!
Pak ještě fandit holkám v plemeni a už jsme vyráželi domů. Celý víkend byl jedním slovem BÁJEČNÝ!! Moc děkuju za skvělou organizaci a společnost Lucce a Hance, za fotky a pomoc Romaně a Martinovi a taky jsem moc ráda viděla pár přátel - po dlouhém čase zase na velké výstavě :o)))

                  

Minulý víkend jsme pro změnu vyrazily na zkoušky. Po malém tréninku ve velkém poli jsme si jely zaběhat na Mezinárodní field trial, který pořádal Slovenský klub pointrů a setrů ve Veľkých Úľanech. Na víkend zase hlásili oteplení a déšť, takže ideální předpověď :oD Ráno se sešlo víc než 60 psů a po rozdělení do tří skupin jsme se přesunuli na nejrozlehlejší pole s ozimem, jaké jsem kdy viděla. Navíc se všude proháněli zajíci a v dálce bylo slyšet kodrcání bažantů. No, nejprve šly na řadu páry, a tak solo startovalo až výrazně po poledni. Deika startovala jako druhá ve své baterii a vyšel na ni krásný ozim s hromadou zajíců :o) Díky výrazně zapachovanému prostoru se parádně roztáhla v hledání, dobře se točila na vítr a po nekonečných minutách, kdy jsme se blížili k topolovým větrolamům u vsi, vystavila a krásně vypracovala pernatou zvěř. Vycítila vážnost situace ( :o))) ) a tak, jak v krátkém tréninku absolutně ignorovala jakékoli klidy a povely, najednou poslouchala "jako hodinky" :o) Já Deice věřila - je skvělá za všech okolností a i tady se předvedla skvěle. Za svůj výkon si nakonec odnesla pro mne naprosto nečekaný výsledek Ecc 1, CACT, CACIT, Klubový vítěz MFT :o)))  I tady nasbírala 3 poháry a hromadu zkušeností... Moc děkuji všem přátelům za podporu, Katce a Ani za společnost a Pati a Martinovi za skvěly den! Moc jsme si ho užily <3

  

Ale samozřejmě nejezdíme jen po výstavách a zkouškách, ale hlavně výletujeme... Třeba do Jizerských hor... Děkujeme Pavlovi a holkám za skvělý výlet :o)

        

No a taky cvičíme... Jaro nás vytáhlo do polí <3

                    

22.3
.2022 - Už je to bezmála 22 let, co se narodila moje první setřička "Brituška". A příští rok oslaví chovatelská stanice Davaroni celých DVACET let svojí existence. Neskutečně ten čas letí... Za tu dobu jsme odchovali šest vrhů, celkem 35 štěňátek. Není to mnoho, ale pro nás jsou štěňátka srdcovou záležitostí a jejich noví majitelé se stávají součástí naší rodiny... Naše holky jsou prostě naše, a tak i ten jeden vrh od každé je pro nás náročný :o) A když nás některý člen naší rodiny opustí, velice nás to zasáhne... A tak tam na nebi pozdravuj babičku "Britušku" i maminku "Carinku"... I všechny sourozence, kteří na Tebe čekali... Minulý týden se na nebi rozsvítila hvězdička "Delliorovi". Moc děkujeme Delliorkovým za veškerou péči i za to, jak jsou skvělí. Protože tohle je rodina, kterou stojí za to mít <3 Děkujeme...

  

16.2.2022
- Loňskou velice bohatou sezónu honů jsme uzavřeli v posledním lednovém týdnu v bažantnici Vyklantice. Pozvání kamaráda Luboše jsme rádi přijali, a tak si "Deika" zanosila, notně dohledávala, hledala v zasněžených lečích a moc se jí líbilo také na odpolední procházce v okolí našeho ubytování. I když se celý den držel velký černý mrak na obzoru, sněhová vánice i ledovka se držely zpátky a my si mohli užít krásný a příjemný víkend v super společnosti :o) Lubošovi a Hance moc děkujeme za báječné zážitky i příjemné zakončení lovecké sezóny...

     

V polovině ledna oslavily rok a půl "štěňátka" z "vrhu F" :o) Vyrostli z nich parťáci do nepohody ve všech jejich domovech a těší nás, že jsou všichni majitelé nadšení především povahami svých pejsků.
Plní tak všechno, co si páníčci přáli... Nesmíme však zapomenout ale ani na skvělé výsledky, kterých dosahují. A tak tu máme vítězství na Mezinárodní výstavě psů DUO CACIB Brno, kde "Fleur" získal moc pěkné ohodnocení od MVDr. Šlapanského ve třídě pracovní - výborný 1, CAC. Fleur se se svým páníčkem Honzou parádně předvedl a dokázal perfektní výstavní postoj zopakovat ještě před výtečnou fotografkou Anetou, z čehož vzniklo na památku pár skvělých snímků :o) Anetě moc děkujeme a Fleurovým moc gratulujeme!!

        

Neméně radostnou zprávou je první výsledek RTG HD B a ED 0/0  našeho slovenského pejska "Fevinna"! Obrovská gratulace a poděkování letí i Martince! Jsme na vás moc pyšní a děkujeme <3

     

I ostatní štěňátka se ale mají skvěle, jezdí na výlety, chodí na procházky a užívají si skvělého každodenního mazleníčka se svými páníčky. A tak můžete najít kupu fotek všech štěňátek ve "Fotogalerii vrhu F" - za fotky děkujeme všem majitelům!

              

  

Aktuality roku 2021

 

NAVRCHOLU.cz